Terénní workshop POLZENITY

dne 18.3.2019 od 10.00 do 15.00 hodin

V rámci našeho tříletého česko-saského projektu vás srdečně zveme na terénní workshop na téma polzenity pod vedením Vladislava Rappricha z České geologické služby.

Sraz/Začátek: 10.00 altán Geoparku Ralsko pod Děvínem

50.6919517N, 14.8603122E

Program

9.50 Příjezd a registrace
10.00 Putování po stopách polzenitů, trasa: altán geoparku pod Děvínem – výstup na Děvín – Hamerský Špičák – Schächtenstein – Černý rybník – Kozí hřbet – altán pod Děvínem
Cca. 15.00 Návrat na parkoviště

 

Program běží v češtině a němčině a je tlumočen. Workshop je bezplatný.

Prosíme o zaslání přihlášek do 14.3.2019 na adresu pavla.ruzickova@geoparkralsko.cz .

Počet mít je omezen.

Zápis č.7: Ztracena v překladu

Projektový leden se nese ve znaku příprav konference. Dosud jsme v rámci projektu pořádali hlavně akce v terénu, teď došlo na oficiálnější part.

Kolegové geologové vesměs milují práci v terénu. To jim žádná rokle není moc strmá, žádný kopec moc vysoký a žádné bláto moc hluboké. Nadšeně se rýpou v hlíně, oklepávají svými kladívky každý kámen a s neskrývanou láskou loupou mech ze skal, jen aby viděli, co se skrývá pod ním. Myšlenka konference je až tak neuchvátila, ale když je terén stejně nepřístupný v ledovém objetí zimy, tak prý proč ne.

Ovšem příprava konference je především o nekonečném proudu mailové korespondence. Se svým německým kolegou si během jednoho dne vyměním více e-mailů, než s vlastním mužem za celý měsíc. Ještě že už nepotřebujeme poštovní holuby, nevím, kde bychom je v takovém množství drželi.

Dále pak tu jsou potřeba překlady. A přemlouvání. Každý odborník nebo politik vám předem slíbí hory doly a na vás pak je ho mile, ale neústupně upomínat. A geologové nejsou výjimkou. Ovšem i když konečně dostanete slíbený text, ještě nemáte zcela vyhráno. Jedna jazyková verze v česko-německém projektu jaksi nestačí. Potřebujete překlad.

Pokud snad trpíte mylnou představou, že překladatel se s textem mazlí, hledá ten správný výraz, synonyma, ověřuje, přepisuje a kontroluje, tak realita nemůže být vzdálenější. Především vás tlačí čas. A tlumočnice někde tlumočí. Tak se do toho pustíte sami. První texty si užíváte, než ovšem narazíte na oříšek. Třeba taková Sinngesellschaft. Mezi společností smyslovou a smyslnou je rozdíl, ovšem pro automatickou korekci textu to nemusí být tak zjevné. Tak tedy smysl hledající, uf, tentokrát jste nad strojem zvítězili. Ovšem stačí chvilka nepozornosti a místo laufend (nepřetržitý) napíšete läufig (háravý) a váš německý kolega se tiše směje nad novým pohledem na vývoj krajiny.

Nakonec jsme vše zvládli a já se začínám těšit na konferenci, nebo spíš na to, až tenhle blázinec skončí. A na to, že se zase vydáme do terénu. Já si snad i to kladívko pořídím.

Zápis č.6: Trable s obědem

„I ta nejkratší cesta může být velké dobrodružství“, říkávala moje německá babička Frida. Byla to svérázná figurka, nicméně přežila dvě světové války v Sudetech, tak věděla o čem mluví. Já jsem naivně uvěřila, že když se člověk dobře připraví a vše naplánuje, tak se nemá co zhatit. Počítám, že bábi Frida se někde na obláčku smíchy popadala za břicho.

Když jsme v říjnu připravovali projektový workshop na prosinec, tak padla volba na malebnou obec Hamr na Jezeře. Leží na projektovém území, přímo v našem geoparku a pan starosta nám ochotně zapůjčil krásnou místnost na obecním úřadě, s veškerým vybavením a krásným výhledem na jezero.

Stravování nebude problém, myslela jsem si. Zavolej do hotelu Pacifik, radila kolegyně Lenka znalá místních poměrů. Žádný problém ujistili mne, tedy do konce října, pak zavíráme kvůli rekonstrukci. „Nevadí zavoláme, jinam, můžete mi něco doporučit?“, ptám se naivně. „Ale tady v zimě nic není,“ ujistila mne milá paní …

Během listopadu jsme sehnali výborné přednášející a začínáme se těšit na workshop. Tedy, ještě ten oběd. Ve vedlejší Stráži pod Ralskem je pizzerie, tak si objednáme oběd tam. To je nápad. Žádné nádobí, žádné starosti, a ještě nám to přivezou. Objednáváme vše po telefonu, opět se mi dostane ujištění, že nic není problém. 15 pizz na půl jednou do Hamru, jak si přejete.

Den před workshopem začíná sněžit a mrznout. V prosinci žádný div. Ovšem pro České dráhy velké překvapení. První vlak má zpoždění 5 minut, druhé spojení už 10 a cestou posbírá dalších 5. Nakonec z toho je celkem půl hodina zpoždění. Naštěstí naši báječní projektoví partneři přiložili ruce k dílu a vše se podařilo nachystat včas. Technika chvíli dělá drahoty, ale nakonec se vše rozběhne, všichni lektoři dorazí na místo bez ohledu na sníh a zimu. Všechno klape, jak má.

Do půl jedné. Pizza nikde. Ve tři čtvrtě přijíždí poslíček na babetě, z batohu vytáhne 3 pizzy, řekne že další doveze snad za půl hodiny a zmizí. Jsem v šoku a při následujícím telefonátu z pizzerií ztrácím glanc, jak tomu říká můj muž. „Ona se nám porouchala pec a opravář přijede za hodinu“, dozvídám se. Jenže já mám uprostřed sice malebně zasněžené, nicméně opuštěné samoty 22 hladových geologů! Naléhám, ať okamžitě vymyslí náhradní řešení a hrdina na druhém konci linky mi slibuje usmažit a dodat 20 řízků s hranolkama. Přesvědčuji tedy německého doktora archeologie, že potřebuji změnit program, začít přednášku bez oběda a až přijedou řízky, tak ho přerušíme. Prezentaci odpřednáší celou, když se opět objeví poslíček, tentokrát v autě a vykouzlí 10 pizz a 3 řízky. Pec se zázračně rozběhla a poslíček mizí jak prvotřídní kouzelník. Geologové vše berou s humorem a v družném hovoru sní úplně všechno.

Když po workshopu vracíme klíče starostovi, tak mu vyprávím celou anabázi s obědem. „A proč jste nejedli tady?“ ptá se udiveně. „Za rohem je restaurace.“ Když se proberu z mdlob, tak se vše vysvětlí. Když zavřel hotel, tak začali vařit v pivnici. Jsou chvíle, na které se prostě připravit nelze.

NEWSLETTER 2/2018

Tip pro vás

Cykloprůvodce po zaniklých obcích

Geopark Ralsko vydává nového průvodce, který cyklisty zavede i do málo probádaných míst zaniklých obcí Ralska. Podtitul průvodce „Člověk, který tudy šel, zmizel…“ vyzývá objevování zaniklých míst. V případě Ralska jde však spíše o objevování zmizelého příběhu zaniklých vesnic, po kterých dnes zbyly jen ruiny staveb, ovocné stromy a tesané místnosti do skal. Hlavním cílem průvodce je provést návštěvníka tímto výjimečným krajem, ukázat mu, jak zde lidé dříve žili. Přes 700 let tady bylo trvalé osídlení. Lidé zde hospodařili, bavili se, měli své slavnosti a tradice, v Olšině se například pravidelně konala „Cikánská svatba“, na Zourově mlýně závody ve střelbě, v Křídě se na posvícení pekli „kecané koláče“. V průvodci je podrobně popsáno osm tras. Jeho součástí jsou také dobové nákresy obcí, staré fotografie a přehledná mapa A2. Unikátní fotografie současného stavu spolu s dobovými nákresy obcí napomáhají návštěvníkovi určit místo, kde se nachází. Každý si sám může porovnat, jak vesnice vypadala dříve a jak vypadá dnes. Tištěného průvodce lze zakoupit ve vybraných infocentrech Libereckého kraje a na webu www.visitralsko.com v e-shopu.

NEWSLETTER 2/2018

Ze života projektového manažera

Workshop a trable s obědem

„I ta nejkratší cesta může být velké dobrodružství“, říkávala moje německá babička Frida. Byla to svérázná figurka, nicméně přežila dvě světové války v Sudetech, tak věděla o čem mluví. Já jsem naivně uvěřila, že když se člověk dobře připraví a vše naplánuje, tak se nemá co zhatit. Počítám, že bábi Frida se někde na obláčku smíchy popadala za břicho.

Když jsme v říjnu připravovali projektový workshop na prosinec, tak padla volba na malebnou obec Hamr na Jezeře. Leží na projektovém území, přímo v našem geoparku a pan starosta nám ochotně zapůjčil krásnou místnost na obecním úřadě, s veškerým vybavením a krásným výhledem na jezero.

Stravování nebude problém, myslela jsem si. Zavolej do hotelu Pacifik, radila kolegyně Lenka znalá místních poměrů. Žádný problém ujistili mne, tedy do konce října, pak zavíráme kvůli rekonstrukci. „Nevadí zavoláme, jinam, můžete mi něco doporučit?“, ptám se naivně. „Ale tady v zimě nic není,“ ujistila mne milá paní …

Během listopadu jsme sehnali výborné přednášející a začínáme se těšit na workshop. Tedy, ještě ten oběd. Ve vedlejší Stráži pod Ralskem je pizzerie, tak si objednáme oběd tam. To je nápad. Žádné nádobí, žádné starosti, a ještě nám to přivezou. Objednáváme vše po telefonu, opět se mi dostane ujištění, že nic není problém. 15 pizz na půl jednou do Hamru, jak si přejete.

Den před workshopem začíná sněžit a mrznout. V prosinci žádný div. Ovšem pro České dráhy velké překvapení. První vlak má zpoždění 5 minut, druhé spojení už 10 a cestou posbírá dalších 5. Nakonec z toho je celkem půl hodina zpoždění. Naštěstí naši báječní projektoví partneři přiložili ruce k dílu a vše se podařilo nachystat včas. Technika chvíli dělá drahoty, ale nakonec se vše rozběhne, všichni lektoři dorazí na místo bez ohledu na sníh a zimu. Všechno klape, jak má.

Do půl jedné. Pizza nikde. Ve třičtvrtě přijíždí poslíček na babetě, z batohu vytáhne 3 pizzy, řekne že další doveze snad za půl hodiny a zmizí. Jsem v šoku a při následujícím telefonátu z pizzerií ztrácím glanc, jak tomu říká můj muž. „Ona se nám porouchala pec a opravář přijede za hodinu“, dozvídám se. Jenže já mám uprostřed sice malebně zasněžené, nicméně opuštěné samoty 22 hladových geologů! Naléhám, ať okamžitě vymyslí náhradní řešení a hrdina na druhém konci linky mi slibuje usmažit a dodat 20 řízků s hranolkama. Přesvědčuji tedy německého doktora archeologie, že potřebuji změnit program, začít přednášku bez oběda a až přijedou řízky, tak ho přerušíme. Prezentaci odpřednáší celou, když se opět objeví poslíček, tentokrát v autě a vykouzlí 10 pizz a 3 řízky. Pec se zázračně rozběhla a poslíček mizí jak prvotřídní kouzelník. Geologové vše berou s humorem a v družném hovoru sní úplně všechno.

Když po workshopu vracíme klíče starostovi, tak mu vyprávím celou anabázi s obědem. „A proč jste nejedli tady?“ ptá se udiveně. „Za rohem je restaurace.“ Když se proberu z mdlob, tak se vše vysvětlí. Když zavřel hotel, tak začali vařit v pivnici. Jsou chvíle, na které se prostě připravit nelze.

NEWSLETTER 2/2018

Tip na výlet

Putování za brtnickými ledopády

Lesy jižně od vsi Brtníky skrývají poklad. Ten se však netřpytí zlatou barvou, ale jiskřivě křišťálovou, a vidět ho můžeme jen za příhodných podmínek – v mrazivých dnech či těsně po nich. Řeč je o mnohých ledopádech, které se zde vytvářejí na pískovcových stěnách a poutníkům nabízejí úchvatnou podívanou. Vypravme se za nimi a pokochejme se nekonečnou fantazií architektky přírody.

Na náš výlet se vydáme z malebné podhorské vsi Brtníky, která leží 8 km západně od Rumburku – v chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Sem můžeme přijet autobusem (zastávka ,,Staré Křečany, Brtníky, nám.“), vlakem (zastávka ,,Brtníky“ je 0,5 km od našeho výchozího bodu) či autem. To lze zaparkovat v centru vesnice, u turistického rozcestí ,,Brtníky“, které bude také naším výchozím bodem. Hned u rozcestí stojí památník věnovaný obětem 1. světové války a pár desítek metrů západně od rozcestí pak uvidíme památnou lípu malolistou. Od zmiňovaného rozcestí se nyní dáme po zelené turistické značce k jihu. Po 0,5 km mírného stoupání dojdeme k rozcestí ,,Nad Brtníky“. Pokocháme se pěkným kruhovým výhledem – mj. na blízkou čedičovou Vlčí horu (581 m) s rozhlednou a po zelené značce (a zároveň po modrobíle značeném Brtnickém okruhu) budeme pokračovat k jihozápadu. Brzy vstoupíme do lesa a po necelém 1 km chůze doputujeme k rozcestí ,,Šternberk“. Naší pozornosti jistě neunikne kousek od cesty stojící studánka, spíše studna. Je vybudována z pískovcových kvádrů a má krásný klenutý strop. Vchod do ní chrání železná mříž. V místech, kde se nyní nacházíme, byla v roce 1770 zřízena obora a o rok později zde nechal říšský hrabě Franz Wenzel postavit lovecký zámeček. Ten na počest své ženy (rozené hraběnky Šternberkové) pojmenoval Šternberk.

My budeme od bývalého zámečku pokračovat po zelené značce k jihu a vstoupíme do národního parku České Švýcarsko. Po necelém 0,5 km dojdeme k odbočce na Soví vyhlídku. Vydáme-li se po ní, tak po 100 m přijdeme na pískovcový ostroh, ze kterého je pěkný pohled na lesy národního parku. Vrátíme se zpět k odbočce a po Brtnickém okruhu půjdeme dalších 0,5 km. Ocitneme se na křižovatce několika lesních cest, v mapě označené jako ,,Písečná brána“. Neznačená pěšina směřující odtud k východu nás po 200 m dovede k prvnímu z místních ledopádů. Ledopád byl pojmenován ,,Opona“ a v příhodných podmínkách se vytváří v místech výrazného pískovcového převisu. Převis dosahuje výšky cca 10 m a hluboký je až 5 m. Ledopád ,,stékající“ přes tento převis má v ideálních podmínkách podobu ledové záclony – opony. Kromě ledopádu si můžeme povšimnout i zajímavého mikroreliéfu stěn daného především chemickým zvětráváním pískovce. Upoutají nás dobře vyvinuté voštiny. Kromě nich se ve stěně nacházejí i drobné vrtby samotářských včel, pod převisy pak mají své písčité pasti dravé larvy mravkolvů.

Od ledopádu se vrátíme na značenou cestu a budeme po ní pokračovat k jihu. Po 0,5 km dojdeme k odbočce k Brtnickému hrádku. Vydáme-li se k němu, budeme stoupat a klesat mnohými v pískovci tesanými schodišti. Samotný Brtnický hrádek vznikl ve 13. století a do dnešní doby se dochovaly některé vytesané prostory. Od zbytků hrádku se nabízejí pěkné pohledy do okolních lesů Českého Švýcarska. Vrátíme se zpátky na Brtnický okruh a sestoupíme po něm do údolí Vlčího potoka, k rozcestí ,,Vlčí potok – u skály“. Dále se vydáme po cestě proti proudu tohoto potoka – k severu (opustíme tedy zelenou značku). Asi po 250 m budeme míjet ledopád ,,Betlém“, který se vytváří na menším převisu nad Vlčím potokem. Po dalších 150 m můžeme odbočit neznačenou pěšinou vpravo, abychom po 200 m stanuli pod ledopádem ,,Varhany“. Pokud bychom z Brtnického okruhu odbočili vpravo kousek dál, též asi po 200 m spatříme velkou zajímavost – tzv. ,,Velký ledový sloup“. Voda v těchto místech stéká z 10 m vysokého převisu a namrzá na holém kmenu. Je to vskutku překrásná podívaná. Pokud jsme se brtnickými ledopády dostatečně pokochali, po Brtnickém okruhu budeme pokračovat dál. Po 3 km dojdeme zpět k rozcestí ,,Nad Brtníky“ a odtud sejdeme k našemu výchozímu bodu v Brtníkách.

Kdyby nám zbyly ještě síly, můžeme se odtud vypravit po červené značce na blízký Křížový vrch, jehož vrcholové partie zdobí kaple Nejsvětější Trojice z roku 1768 a pěkně opravené kapličky křížové cesty. Ty zde byly vystavěny v letech 1801–1804 a zrekonstruovány v letech 2016–2017.

Náš výlet je u konce. Kraj, který jsme navštívili, je tak trochu krajem zapomenutým. Dříve vysídleným a dodnes trošku smutným. Ovšem přírodu zde mají jedinečnou. V kraji národního parku a dvou chráněných krajinných oblastí… V nejsevernějším kraji naší vlasti.

Text a foto: Dominik Rubáš

Jedna z Brtnických chaloupek

Vlčí hora

Studánka u samoty Šternberk

Fragment ledopádu Opona

Přístupové schodiště k Brtnickému hrádku

Velký ledovcový sloup

Brtnická křížová cesta

 

NEWSLETTER 2/2018

Aktuálně

Regionální konference Geoparky a udržitelný rozvoj regionu – přínosy  environmentální, ekonomické a sociální

Dne 13. února 2019 proběhne v rámci projektu GECON – geologická příhraniční kooperační síť v Senckenbergrově Muzeu v Görlitz regionální konference na téma Geoparky a udržitelný rozvoj. Nad konferencí převzali záštitu saský ministerský předseda Michael Kretschmer a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec.

Konference bude rozdělena do tematických bloků, v bloku věnovanému tématu Koncept geoparků a význam pro cestovní ruch a udržitelný rozvoj promluví např. Martina Pásková, předsedkyně české Rady národních geoparků a členka Rady globálních geoparků UNESCO. V bloku věnovanému Příkladům dobré praxe pak promluví mimo jiné Andreas Peterek, ředitel Česko-bavorského geoparku, Jacek Kozma z UNESCO Global Geoparku Luk Muzakowa nebo Lenka Mrázová, ředitelka Národního geoparku Ralsko.

Konference bude tlumočena do němčiny, češtiny a polštiny, vstup je zdarma. Další informace a možnost přihlášení naleznete na http://www.gecon.online/regionalni-konference/

NEWSLETTER 2/2018

Z projektu

Ohlédnutí za rokem 2018

Projekt Gecon má za sebou svůj první a velmi úspěšný rok. První příznivce projektu a zájemce o geologii z řad odborníků i laiků jsme přivítali 22. února v krásné tvrzi v Chrastné na prvním projektovém workshopu s názvem Moderní technologie a geologie I.  Přednášeli pánové Patrik Fiferna a Vladislav Rapprich z České geologické služby a zabývali se mimo jiné otázkami jako Proč potřebujeme moderní technologii v geologii, jaký to má dopad či jak se data z terénu přetvoří na 3D animaci?

Studijní cesty jsou oproti workshopům pro veřejnost zamýšleny pro vzdělávání a získávání zkušeností a nových poznatků projektového týmu. První studijní cesta 15. března vedla do nesmírně zajímavého Geoparku Muskauer Faltenbogen na pomezí Saska a Polska.

Dubnový terénní workshop nesl název Exkurze za mladými vulkány a byl opět určen pro širokou veřejnost. Plný autobus zájemců navštívil nejprve jednu lokalitu v Německu a pak jednu v Česku. Vyhaslé sopky impozantních tvarů vytvářejí krajinu a umožňují geologům nahlédnout do „horké“ minulosti.

Květen patřil další studijní cestě. Tentokrát se projektoví partneři vydali až do Bavorska, aby v Česko-bavorském geoparku mohli obdivovat další cestu, jak prezentovat přírodní dědictví.

Červnová exkurze s názvem Variety lužických a severočeských žul dokázala mistrně ukázat provázanost lidské činnosti a geologie. Účastníci tak mohli sledovat výskyt žuly v přírodě, použit se o jejím dobývání v minulosti v zajímavém muzeu těžby žuly v Königshainu a dokonce i nahlédnout do činného žulového lomu u obce Kindisch.

Třetí studijní cesta se nesla ve znamení pískovců, jelikož jsme navštívili Národní park České Švýcarsko a Národní park saské Švýcarsko. V srpnovém horku jsme vyšplhali až na Pravčickou bránu, zchladili se v historické štole v Berggießhübel a ještě našli fluority na úpatí Děčínského Sněžníku.

Bezesporu největší projektovou akcí roku 2018 byla Letní škola geologie s názvem Různé tváře hornin, která proběhla pod vedením projektových partnerů z Technické univerzity v Liberci 17. až 21. září v Turnově a blízkém okolí. Účastníci letní školy poznali během činností nabitých pěti dní opravu mnoho různých tváří hornin, naučili se zakládat geologickou sbírku a vytvářet story mapu. A třešničkou na dortu jistě bylo nalezení zkamenělin v malém opuštěném údolí.

Říjnovou exkurzi s názvem Pískovce v severočesko-saské oblasti provázelo deštivé a sychravé počasí, přesto se na třicet českých a německých účastníků nedalo doradit a s neúnavným odborným průvodcem obešli zajímavé pískovcové útvary na česko-saském pomezí u Johnsdorfu.

Listopadový workshop Geovědní prezentace a příklady dobré praxe z regionálních muzeí hostilo Senckenbergovo Museum v Görlitz. Nesmírně zajímavé prezentace představily mimo jiné sbírku minerálů Regionálního muzea v Lubani nebo muzeální prezentaci prostřednictvím virtuální reality.

Poslední projektovou akcí roku 2018 byl workshop Moderní technologie a geologie II., který se konal 13. Prosince v Hamru na Jezeře. Zajímavé prezentace o geologii a e-learningu a o GIS a hrách doplnila zajímavá prezentace mezinárodního projektu ArchaeoMontan.

Projekt GECON chystá zajímavé akce i pro rok 2019, sledujte web gecon.online a buďte v obraze!

 

Zápis č. 5: Papírování

Listopad – měsíc papírování

Jako dítě jsem měla knížku Já, Baryk. Baryk byl pes a v každé kapitole vyprávěl o jednom měsíci – třeba únor byl měsíc studených kastrůlků nebo září měsíc vlaštovek.  Z pohledu projektu by byl listopad měsícem papírování.

Nečekaně se nám sešly dvě soupisky najednou. Nejprve jsme odpovídali na připomínky k prvnímu projektovému vyúčtování a následně sestavovali vyúčtování druhé, za další půlrok trvání projektu. Představte si, že máte vtěsnat vše, co se dělo za půl roku v projektu, který spojuje tři subjekty a dva národy do čtyř tabulek. A to tak, aby úředník někde v kanceláři na základě číslic a hesel pochopil, co, jak a proč děláte. To prostě není proveditelné, i když tabulky to jsou velmi detailně propracované.

V zápalu boje pak lehce může uniknout základní myšlenka a už jste nuceni psát vysvětlení faktů, které jsou pro vás vlastně naprosto samozřejmé. Ano, účastnili jsme se akcí, které pořádal projektový partner, protože základní myšlenkou projektu je spolupráce, a proto vše děláme společně. To bylo jednoduché. Ovšem jak vysvětlíte, že nábytek z IKEA stál oproti předpokladům víc, protože jsme netušili, že se platí zvlášť deska stolu a zvlášť nohy? Se zájmem jsem nastudovala celou historii a filozofii zakladatele IKEA (vše je lepší než kontrolovat tabulky, že?) a se zvráceným humorem sobě vlastním jsem zkoušela počítat, o kolik by bylo levnější vyrobit nohy ke stolu z vlastních zdrojů. Nakonec jsem vzala telefon a prostě přiznala, že jsme udělali chybu a ejhle, nebyl to problém. Na druhém konci spojení byl taky jen člověk, i když oproti mne té dámě asi nenaskakuje husí kůže při pohledu na tabulku, co má víc než dva sloupce. Ale zvládla jsem to. Šanon s druhou soupiskou a kopiemi všech příslušných dokladů nakonec vážil 1,6 kg, jak potvrdila paní na poště. U kopírky jsem strávila snad několik hodin a postupně vyměnila tři ze čtyř tonerů.

Mojí záchranou v listopadu plném papírů byl workshop „Dobrá praxe v geovědách v muzeích“, který pořádali naši projektoví kolegové ze Senckenbergova muzea v Görlitz. Cestou tam jsme v autě ještě probírali věci okolo soupisky, ale po prvním příspěvku už jsem byla v jiném světě. Zlatým hřebem pro mne byla ukázka virtuální reality „Dobrodružství v půdě“. S nasazenými brýlemi jsem se rázem ocitla pod zemským povrchem a okolo se objevovaly různé mnohonožky nebo sviňky v nadživotní velikosti. Neuvěřitelný zážitek, mé srdce zapáleného zoologa zaplesalo. Když jsem pak cestou zpátky usnula ve vlaku, tak se mi zdálo, že jsem stonožkou v obrovské hromadě papírů, ze kterých jsem se nemohla vyhrabat ven a všude byla jen čísla. Brr. Jsem zvědavá na to, co přinese prosinec.

Workshop Moderní technologie a geologie II.

13.12.2018 od 9.30 do 15.00 hodin v Hamru na Jezeře.

V rámci našeho tříletého česko-saského projektu vás srdečně zveme na workshop, který proběhne v prostorách obecního úřadu v Hamru na Jezeře, Děvínská 1.

Program

 9.30 Příjezd, káva, prezence
10.00 Přivítání, představení projektu „GECON – geologická příhraniční kooperační síť“ a projektových partnerů – Geopark Ralsko o.p.s. – Lenka Mrázová

Představení účastníků, zkušenosti a očekávání

10.30

Geologie a E-learning

Příklady projektů: Hraj o zemi! – multimediální hra pro žáky 2. stupně – detektivní příběh; Projekt Heuréka – badatelsky orientované aktivity, včetně soutěžní hry; Příběhy Planety Země

Referent: Zuzana Bartáková de Saman, Centre for Modern Education

Společná diskuse – zkušenosti účastníků, co si z toho vzít do praxe.

11.30

Atlas čtyř tváří – mapy a hry 

Příklady popularizace GIS, využití moderních technologií.

Referent: Ing. Irena Košková, GIS, KÚ Libereckého kraje

Společná diskuse – zkušenosti účastníků, co si z toho vzít do praxe.

12.30

Oběd

13.30

Dobrý příklad z praxe – Projekt ArchaeoMontan

ArchaeoMontan je mezinárodní projekt, který se věnuje výzkumu středověkého hornictví v saské a české části Krušných hor s využitím 3D dokumentace nálezů a nálezových situací.

Referent: Dr. Christoph Lobinger, Landesamt für Archäologie, Dresden

Společná diskuse – zkušenosti účastníků, co si z toho vzít do praxe.

14.45

Shrnutí, pozvánka na další akce projektu v roce 2019

15.00

Ukončení, volná diskuze

Program běží v češtině a němčině a je tlumočen. Workshop je bezplatný. Online přihlášení do  10.12.2018 . Počet mít je omezen.

 V případě dotazů je vám k dispozici projektová manažerka Pavla Růžičková, tel.: 00420 604 870 112.