Newsletter 1 2019

Tip pro vás

Zrozené z bouře

Na Českolipsku se tradují pověsti o lakomém sedlákovi a žebrákovi, který si chtěl vyprosit hrst hrachu. Potom, co neuspěl, proklel sedlákovo pole a hrách se proměnil v kámen. Bájím nemusíme věřit, ale kamenné kuličky zde stále jsou.

Kuličky tajemné

Bouřkové kuličky nebo šamanské kameny jsou nejčastější názvy označující železité konkrece nacházené na Českolipsku. Již od prvních nálezů kamenných kuliček v nich naši předkové spatřovali nadpřirozeno a přiřazovali jim magické schopnosti. Podle mystiků dokážou odstraňovat veškeré bloky v těle, zajišťují volné proudění pozitivní energie a jsou vhodnou pomůckou k meditacím. Pokud kuličku nosí majitel u sebe, přináší mu celkové psychické vyrovnání a spokojenost. Z mystického pohledu jsou kameny párové, tedy mužské a ženské. Rozlišit je není náročné, ženské jsou hladké, ostatně tak by to mělo být, a mužské drsné což by také mělo být. Největší zajímavosti ohledně konkrecí se ovšem netýkají magie, ale striktně racionální vědy.

ČR, USA, Mars

Prysk není velká obec, ale leží v údolí sevřeném z obou stran pískovcem a na délku čítá okolo pěti kilometrů. „Ukážu ti několik míst, kde je možno kuličky objevit, ale budu ráda, když je neprozradíš. Na internetu se totiž s kuličkami obchoduje a nerada bych zažila v Prysku nějakou, zlatou horečku, jako je okolo vltavínů,“ žádá mě Petra, která je mou průvodkyní ukazující mi místní krásy. Kolem Prysku jsou primární naleziště, je tu možné uvidět kuličky ještě vrostlé ve skále, odkud se postupným zvětráváním uvolňují. Lidé je obvykle nacházeli po silných bouřkách vyplavené a obnažené na polích. Proto jim dali přízvisko „bouřkové“, ale to není jejich jediné jméno. Pro ty větší, nalezené v polích, se v 19. století vžil název „Pickernte“, což odkazuje na vybírání brambor, a „Knallkugeln“ – práskací kuličky, protože při vhození do ohně často praskaly a tříštily se. „Také se jim říká navažské a marsovské. Kromě Čech a je najdeš v USA. Na území mezi Utahem, Coloradem a Arizonou v USA, pojmenovaném Colorado Plateau, kde žili indiáni kmene Navaho, a pak

na Marsu. Proběhl tu oficiální výzkum, byli tu i odborníci z NASA, ty kuličky můžou sloužit jako důkaz přítomnosti vody na Marsu. A v NASA již mají data o podobných vzorcích právě z rudé planety,“ zmiňuje má průvodkyně Petra. Navzdory neuvěřitelné skutečnosti, že obec na severu Čech je čímsi spojena s naší nejbližší planetou, a dokonce může pomoct objasnit otázku možnosti života na ní, protože voda je život, jsem jí věřil. A zároveň získal i kontakt na odborného vědce, který s NASA jednal a na výzkumu se podílel. Neváhal jsem a z Prysku zamířil přímo za ním, za magistrem Pavlem Rücklem.

Na akademické půdě

V terénu jsem od místních slyšel o kuličkách mnoho, ale stále je spousta nezodpovězených otázek. Z geologického hlediska jsou tyto kuličky objektem vytvořeným v třetihorách součinností vulkanické činnosti a vody obsažené v pórech pískovce. Takové útvary, které vznikly druhotným zaplněním pórového prostoru novým minerálem, nazývají geologové konkrece. Jejich kulový tvar je v tomto případě výsledkem symetrického srážení sloučenin železa minerálů goethitu a hematitu – kolem jádra konkrece. Bouřkové kuličky nejsou uvnitř stejnorodé, ale mají až šest vrstev, přičemž jejich střed může být úplně bez železitého tmelu. Celý přírodní proces vzniku probíhal tak, že roztavené magma s příměsí železitých minerálů pronikalo do pískovců v podobě žil. Roztoky bohaté na železo, které se z magmatu uvolňovaly, reagovaly s oxidační vodou obsaženou v pískovci. Právě toto mísení obou typů vod donutilo železo z roztoků, aby se vysráželo. A díky tomu vznikly železité konkrece zvané bouřkové kuličky. „Nyní je důležité zdůraznit, že bez vody tyto konkrece nemohou vzniknout,“ upozorňuje mě magistr Rückel na důležitý detail. „Podobné železité konkrece totiž popsala sonda Opportunity, která přistála počátkem roku 2004 na Marsu. Američtí odborníci je zprvu porovnávali s těmi z Colorado Plateau, ovšem během výzkumu se ukázalo, že americké kuličky byly při vzniku konfrontovány s ropou, a nejsou tedy úplně geologicky čisté.“ Na rozdíl od amerických konkrecí ty z Prysku jsou „čisté“ a tak mohl začít výzkum a spolupráce ČR a NASA, bohužel se tak nakonec nestalo. „S lidmi z NASA jsem jednal a dokonce s nimi ložiska konkrecí objel,“ prozrazuje zákulisí magistr Rückel, „ač byly naše konkrece vhodné, byl mezitím proveden jiný experiment, týkající se potvrzení vody na Marsu, a to s anhydritem. A jelikož dopadl pozitivně, americký zájem opadl.“ Nic to ale nezměnilo na tom, že na Českolipsku máme světový unikát, který svým významem přesahuje hranice naší planety.

Zápis č.13: Jak jsme přežili koronu

Jsou situace, na které vás nic nepřipraví. Žádné školení ani příručka.

Korona v letos v březnu ochromila celý svět. I nás a náš projekt.

Přitom náš poslední projektový rok tak slibně začal. V lednu a únoru proběhly dva workshopy uvnitř a my se těšili na první terénní workshop do přírody. Jenže pak začaly přicházet první informace o zákeřném viru. A vládní nařízení. Shromažďování nad 500 osob se zakazuje, to by ještě šlo, říkali jsme si. Během týdne se hranice snížila na 200, 100 a pak přišel totální zákaz, zavřené hranice, zavřené školy, zavřený svět. Nejhorší bylo to obrovské množství nařízení a příkazů, které si často protiřečily, a informace, kterým se nedalo věřit. Úřady a instituce, které sami netušily, co a jak dál. V té záplavě přišel mail z SAB. Jsme s vámi, zdraví je teď přednější, nebojte se. Víc jsme asi vědět nepotřebovali.

Shrňme to. Projekt přežil a naštěstí nikdo z nás se s koronavirem nesetkal osobně. Naučili jsme se spoustu věcí, zvlášť technického rázu. Práce z domova pro mě není žádnou novinkou, ovšem skloubit jí s domácí výukou dvou pubertálních potomků, kteří navíc chtějí denně jíst a po týdnu se jim nečekané prázdniny zajídají, je již jiný oříšek. Zdárně jsme pohnuli s projektovou brožurou, protože i geolog zavřený doma přestane po měsíci třídit a oprašovat sbírku a s chutí se pouští do papírování, které jindy odmítá. Hranice se nakonec zase otevřely a hned na prvním workshopu nás bylo víc, než kdy před tím. Svět se pomalu vrací do známých kolejí, i když strašák korona opět vystrkuje růžky.

Musím přiznat, že pro mě bylo a je nesmírně zajímavé sledovat, jak se s krizí vypořádáváme u nás, a jak v Německu. Díky společnému projektu mám možnost to sledovat přímo, nejsem odkázaná na informace předkládané z médií. A SAB? Dodržela slovo, celou dobu jsme měli plnou podporu a všechny „Kontaktdamen“ byly nesmírně vstřícné, i když bych se po množství mých telefonátů nedivila, kdyby jim na telefonu u mého čísla svítil velký červený vykřičník. Teď budeme projekt o dva měsíce prodlužovat, abychom dohnali všechny ty akce, které korona ochromila. Samozřejmě za tím je trochu papírování, hodně počítání a jeden dvoujazyčný formulář, který odmítá spolupracovat. Ale o tom zase příště.

Zápis č.12: Zima nezima

Náš projekt se nachýlil ke své poslední části, kromě úžasných objevitelských výprav nás teď čeká, to vše dostat na papír. Tentokrát ale ne do tabulek Monitorovací zprávy, ale do brožury, kterou máme v rámci projektu vydat.

Jenže ouha. Viděli jsme toho tolik, že se na předepsaných 80 stránek nemůžeme vejít. Každý máme jinou představu o tom, co by mělo v brožurce být prezentováno. Každý máme jinou představu o tom, jak by to v brožuře mělo být prezentováno. No prostě došlo na to, že je potřeba i kolegy geology přimět k publikační činnosti.

Myslela jsem si, že když bude venku zima, že to bude lehké, jejich milované horniny přikryje sníh a utlumí jejich touhu toulat se po venku. Jak málo jsem se naučila o geologii. V zimě se v duši geologa probudí geomorfolog. A začne se toulat po venku, neb bez listů na stromech a ideálně se sněžným popraškem se začnou v krajině rýsovat linie krajiny. Běžný člověk se takovou krásou kochá, geomorfolog v liniích vidí pohyby zemských desek, vrásnění, stopy po ledovcích, bývalá koryta dávných řek a kdoví co ještě … Krátce řečeno, má zase důvod toulat se po venku pod rouškou vědy a psát se mu nechce.

Ovšem od toho jsme v projektu my, negeologové, takže neúnavně pořádáme pracovní schůzky, zadáváme úkoly a hrdinně se pereme s jejich výsledky, které od našich představ liší někdy méně, někdy více. Přiznávám, že mě tento nový směr projektu začal bavit. Začíná se nám pod rukama zhmotňovat něco úžasného, konkrétního, hmatatelného. A to i navzdory zvláštní zimě, skoupé na sníh a neochotné spolupracovat.

Newsletter 1 2020

Zima nezima

Náš projekt se nachýlil ke své poslední části, kromě úžasných objevitelských výprav nás teď čeká, to vše dostat na papír. Tentokrát ale ne do tabulek Monitorovací zprávy, ale do brožury, kterou máme v rámci projektu vydat.

Jenže ouha. Viděli jsme toho tolik, že se na předepsaných 80 stránek nemůžeme vejít. Každý máme jinou představu o tom, co by mělo v brožurce být prezentováno. Každý máme jinou představu o tom, jak by to v brožuře mělo být prezentováno. No prostě došlo na to, že je potřeba i kolegy geology přimět k publikační činnosti.

Myslela jsem si, že když bude venku zima, že to bude lehké, jejich milované horniny přikryje sníh a utlumí jejich touhu toulat se po venku. Jak málo jsem se naučila o geologii. V zimě se v duši geologa probudí geomorfolog. A začne se toulat po venku, neb bez listů na stromech a ideálně se sněžným popraškem se začnou v krajině rýsovat linie krajiny. Běžný člověk se takovou krásou kochá, geomorfolog v liniích vidí pohyby zemských desek, vrásnění, stopy po ledovcích, bývalá koryta dávných řek a kdoví co ještě … Krátce řečeno, má zase důvod toulat se po venku pod rouškou vědy a psát se mu nechce.

Ovšem od toho jsme v projektu my, negeologové, takže neúnavně pořádáme pracovní schůzky, zadáváme úkoly a hrdinně se pereme s jejich výsledky, které od našich představ liší někdy méně, někdy více. Přiznávám, že mě tento nový směr projektu začal bavit. Začíná se nám pod rukama zhmotňovat něco úžasného, konkrétního, hmatatelného. A to i navzdory zvláštní zimě, skoupé na sníh a neochotné spolupracovat.

Newsletter 01 2020

Korona!

Milí přátelé projektu GECON,

z důvodu aktuálního dynamického šíření koronaviru nařizují popř. doporučují  veřejné instituce různá preventivní opatření. Tato opatření slouží k tomu, aby nedošlo k ohrožení Vaší bezpečnosti a zdraví a k snížení rychlosti šíření viru. Bohužel tato opatření omezí i aktivity našeho projektu.

Zůstaňte zdraví a vyčkejte, jistě společně najdeme řešení a nové termíny pro aktivity projektu GECON.

Zůstaňte s námi v kontaktu, budeme vás informovat.

Newsletter 01 2020

Aktuálně z projektu

 

Vážení přátelé,

je před námi poslední rok našeho projektu GECON. A opět je nabitý úžasnými akcemi, které jsme pro vás v česko-saské spolupráci připravili. Zaneste si proto do kalendářů již nyní!

Začátkem roku nás čekají dva zajímavé workshopy:

22. ledna 2020 Výsledky geovědních discipnín – různými odvětvími nás provedou odborníci akademici z TU v Liberci

10. února 2020 Dobrá praxe v geovědách a muzeích – Také vás zajímá, jak udělat oprabvdu zajímavou geologickou expozici, která nebude pro laiky jen hromádkou zaprášených kamenů a zároveň potěší i srdce odborníka? Přijměte pozvání Lead partnera do Muzea Českého ráje v Turnově.

Od března už se zase vrátíme do terénu v rámci čtyř terénních workshopů:

19. března 2020 Prameny a geologie na Liberecku – víte jak, probíhá výzkum pramenů v terénu a co lze z pramenišť zjistit o místní geologii?

20. dubna 2020 Pseudokrasové jevy – na exkurzi v nádherném údolí Zábrdky uvidíme pseudokras a mnohem více, od paleontologie po dobývku vulkanické žíly. Náročný terén skrývá poklady, které jinak neobjevíte.

13. května 2020 – Historická těžba a stavební kámen – kámen provází člověka celou dobu jeho vývoje. Od jeskyň po dechberoucí stavby. Pojeďte s námi za krásou kamenných staveb do Saska.

11. června 2020 – Funerální geologie – kámen člověka provázel i na cestě poslední. Náhrobní kameny geologům prozradí mnohem více informací, než vytesané nápisy na nich.

A celý projekt GECON uzavře Závěrečná mezinárodní konference! 9.9.2020 od 9.20 v Liberci.

Těšíme se na Vás!

Workshop Proti proudu říčky Zábrdky

aneb pseudokrasové jevy a geologie v údolí Zábrdky

16.7.2020 od 9:00 do 16:00 hodin

Sraz: v 9:00 hodin na návsi ve Strážišti

V rámci našeho tříletého česko-saského projektu Vás srdečně zveme na workshop, který jsme pro Vás připravili. Workshop bude tlumočen do němčiny.

Na workshopu se vydáme údolím malebné říčky Zábrdky za skálami a historií. Celkem asi 13 km místy obtížným terénem, možnost prolézání jeskyní s sebou nese riziko umazání.

 

Program

9:00 Terénní exkurze – pseudokrasové jevy a geologie v údolí Zábrdky
  Skalní výchozy pod Strážištěm (pískovcový fenomén – mikroreliéf vápnitých pískovců, skalní brána, pseudokrasová jeskyně)
  Bývalý Pytlákovský mlýn a prameny v jeho okolí
  Skalní místnosti u Růtova mlýna pod Vápnem
  Zaniklý Zourovský mlýn
  Úpravna vody Dolánky
  Čertova stěna – dobývka vulkanické žíly
  Historická parní lokomobila na pile v Cetenově
Cca 16:00 Návrat autobusem do Strážiště

 

Autobus zpět do místa startu, chutný oběd, skvělá tlumočnice a úžasný průvodce zajištěn, dobrou náladu s sebou! Prosíme o zaslání přihlášky do 13.7.2020 na adresu pavla.ruzickova@geoparkralsko.cz

 

 

Terénní workshop „Prameny a geologie na Liberecku a v Sasku“

29.6. 2020 od 9:00 do 16:00 hodin

Sraz: v 9:00 hodin na konečné tramvaje Lidové Sady, Liberec

V rámci našeho tříletého česko-saského projektu Vás srdečně zveme na workshop, který jsme pro Vás připravili. Workshop bude tlumočen do němčiny.

Na workshopu budou představeny výsledky nejnovějších výzkumů, zabývající se geologií v oblasti česko-německo-polského Trojzemí. Věříme, že Vás níže uvedená témata zaujmou.

 

Program

9:00 Terénní exkurze – prameny a geologie v okolí Liberce
12:30

Oběd

13:30

Jan Kocum: Od pramenů českých řek až k pramenům Amazonky

14:45

Hynek Böhm: Česko-saský projekt „Prameny spojují“ a jeho výsledky přeshraniční optikou

cca 16:00

Ukončení workshopu

 

Prosíme o zaslání přihlášky do 23.6. 2020 na adresu emil.drapela@tul.cz

 

Workshop: Výsledky geovědních disciplín

19. 2. 2020 od 9:00 do 16:00 hodin

Sraz/začátek: 9:00 hodin v místnosti P201 v 1. patře budovy P

Technické univerzity v Liberci (Komenského 2, Liberec)

V rámci našeho tříletého česko-saského projektu Vás srdečně zveme na workshop, který jsme pro Vás připravili. Workshop bude tlumočen do němčiny.

Na workshopu budou představeny výsledky nejnovějších výzkumů, zabývající se geologií v oblasti česko-německo-polského Trojzemí. Věříme, že Vás níže uvedená témata zaujmou.

Program

9:00 Jörg Büchner: Vulkán Luž – nejvyšší vrchol Lužických hor
10:15 Vladislav Rapprich: Diatréma Kamenický vrch u Zákup
12:30

Oběd

13:30

Ivan Rous: Intermezzo geologických a geofyzikálních výzkumů Jizerských hor

14:45

Andrzej Paczos: Lužická Nisa a reliéf

cca 16:00

Ukončení workshopu

 

Prosíme o zaslání přihlášky do 12. 2. 2020 na adresu emil.drapela@tul.cz

 

Pro Vaše dotazy je k dispozici projektový manažer Dr. Emil Drápela, Email:

emil.drapela@tul.cz

 

Workshop Jak vytvořit dobrou geologickou expozici

10.02.2020 od 9.30 do 16.00 hodin

Místo konání: Muzeum Českého ráje v Turnově (Skálova 71, Turnov)

WORKSHOP ZCELA ZAPLNĚN, přihlašování již není možné

V rámci našeho tříletého česko-saského projektu Vás srdečně zveme na workshop, jehož cílem je vzájemně diskutovat a naučit se, jak vytvořit zajímavou expozici s geologickou tematikou s použitím metodiky interpretace místního dědictví. Rádi bychom, aby workshop měl i zcela praktický výstup, a z toho důvodu si účastníci vyzkouší uplatnění teoretických poznatků při tvorbě záměru venkovních expozic pro geoparky Ralsko a Český ráj.

Workshop povede Ing. Ladislav Ptáček – předseda Sdružení pro interpretaci místního dědictví ČR, který se kromě tvorby expozic zabývá také školením průvodců, tvorbou naučných stezek, interpretačních plánů pro Domy přírody a zpracováním koncepcí práce s návštěvnickou veřejností v CHKO.

Program

9:30 Zahájení, uvítání, představení
9:45 Trocha teorie – metodika interpretace místního dědictví a tvorba expozic
10:40 Praktické cvičení ve skupinách – vyhodnocení geologické expozice Muzea Českého ráje
12:20 Oběd
13:20 Prezentace závěrů z Hodnocení kvality interpretace muzeí zřizovaných Libereckým krajem
13:40 Práce ve skupinách – příprava záměru na tvorbu venkovní geologické expozice Národního geoparku Ralsko a Globálního geoparku UNESCO Český ráj
16:00 Závěr a zakončení

 Workshop probíhá v českém a německém jazyce. Občerstvení zajištěno. Workshop je zdarma. Počet míst omezen. Prosíme o zaslání přihlášky do 6.02.2020 na adresu pavla.ruzickova@geoparkralsko.cz

Pro Vaše dotazy je k dispozici projektová manažerka Pavla Růžičková, Tel.: +420 604 870 112, pavla.ruzickova@geoparkralsko.cz