Písečná je budována z křemenných pískovců, které na několika místech vystupují až na povrch. Tyto skalní výchozy obsahují tenké vápnité vložky, na které je vázaná četná fosilní fauna. Sledované území se nachází cca 2 km severním směrem od České Lípy v nadmořské výšce od 260–296 m n. m. Jeho hranice lemují ze severozápadu na jih Dobranovský potok a ze severovýchodu na jihozápad Šidlovský potok. Geomorfologicky je území součástí České křídové tabule, Ralské pahorkatiny, podcelku Zákupské pahorkatiny, okrsku Českolipské kotliny (Demek 1987). Podle Kleina (1993) je zájmová oblast tvořena sedimenty svrchní křídy, dělené na dvě souvrství – jizerské a březenské.
V rámci vlastního pozorování je sledované území tvořené jemně a středně zrnitými křemennými pískovci vytvářející facie kvádrových pískovců jizerského souvrství. Tyto facie následně střídají tenké polohy vápnitých pískovců. Přechod kvádrových pískovců a vápnitých poloh lze vysvětlit rychlou distribucí písčitého materiálu v podmínkách mělkomořské sedimentace a zároveň i díky silným epizodickým událostem. Z těchto poznatků by se dalo uvažovat, že území Písečné lze označit za tzv. flyšoidní facii. Ovšem této domněnce chybí fakt, že horninový profil postrádá pelitickou a aleuritickou složku. Sledované území můžeme na základě nalezeného fosilního materiálu řadit k nejvyšší části svrchního turonu.
Vlastní průzkum, probíhající v letech 2014-2016, se zabýval paleontologickou charakteristickou vybrané části okolí Písečné. Celkem bylo prozkoumáno 6 sběrných lokalit, na kterých se podařilo determinovat 15 druhů makrofauny. Zcela nově byl zde potvrzen mlž Mytiloides scupini, mechovka Petalopora cf. seriata a žralok Paranomotodon angustidens. Spolu s historickými nálezy je z předmětné lokality celkem známo 29 druhů.
V rámci průzkumu šlo také o stanovení paleoekologické charakteristiky území. Z tzv. indexových fosilií byl determinován mlž Mytiloides scupini , který žil v komunitách na mořském dně. Druh má okrouhlý tvar schránky, širokou škálu ekologické adaptability a lze ho řadit k epifauně. Pectinidae, Limidae a Entoliidae patří k nejpočetnějším čeledím nalezeným v okolí Písečné. Jedná se o zástupce, u jejichž způsobu života hrály velkou roli morfologické znaky. Životní strategie byla zejména epifauní. Většinou žili volně na mořském dně, kde hloubili malé prohlubně. Patřili také k živočichům se schopností plavat. Zejména žebrované formy (hřebenatky) měly schopnost rychlého úniku před predátory. Některé druhy se i volně vznášely ve vodě (např. zástupci rodu Entolium). K posledním nalezeným mlžů patří zástupci čeledi Gryphaeidae. Jde většinou o ústřice, které byly velice tolerantními organismy přisedlými ke dnu moře. Byly schopni obývat i zónu mezi přílivem a odlivem, kde se živily fytoplanktonem.
Z další nalezené makrofauny lze uvést druh Anomia pseudoradiata, který patří k epifauně sesilního bentosu přisedlému zejména na hrubozrnném skalním podkladu nebo na jiných schránkách mlžů. Zástupci tohoto rodu jsou schopni obývat silné proudy. Vyskytují se však v mělkých částech moří. Ke svému podkladu jsou připojeni díky tzv. byssu neboli mořskému vláknu. Také rod Neovermilia patřil k bentoznímu paleospolečenstvu, které žilo přicementováno k pevnému substrátu. Většinou se s ním setkáváme přímo na schránkách mlžů. Ve vodním prostředí působil jako mikrofiltrátor obývající příbřežní zóny. Nález mechovky rodu Petalopora, patřící mezi imobilní druhy, které se přichytily na skalní podklad, kde postupem času vytvářely vzpřímené kolonie, patřil mezi velice zajímavé. Přesto k nejvýznamnějším nálezům patří zub žraloka Paranomotodon angustidens. Řadíme ho k dravým formám aktivně pohyblivých živočichů. Obývali hranici mezi otevřeným mořem a druhově rozmanitou příbřežní zónou, někdy lovili i v zálivu. Úplně posledním druhem byl rak Protocallianassa antiqua, který žil v mělčinách na bahnitém mořském dně v přílivových oblastech. Způsobem života se prezentuje jako mrchožrout, ale lze ho přiřadit i k příležitostným dravcům. Druh patří k infauně, ale díky životní strategii i k pohyblivé epifauně.
Zjištěné paleospolečenstvo bylo označeno jako autochtonní oryktocenóza. Prostředí bylo označeno jako proximální tempestitová facie sublitorální až litorální zóny s přechody do hlubšího neritika. Veškeré determinované makrofosilie byly po preparaci uloženy ve sbírkách Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě. V rámci paleontologického průzkumu vznikl i článek (Mužák 2017), kde si lze přečíst více podrobností o zájmové oblasti Písečné.
Obr 1: Lokalita Písečná
Literatura:
- Demek J. (ed.) 1987: Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČSR. 1. vyd. Praha, Academia, 584 pp.
- Klein V. (ed.) 1993: Geologická mapa ČR. List 02 – 42 Česká Lípa 1:50 000. Český geologický ústav Praha.
- Mužák (2017): Fosilie z Písečné u České Lípy. Vlastivědný sborník Bezděz. Roč. 26, s. 175-199. ISSN 1211-9172.
Text a foto: Petr Mužák
