NÁRODNÍ GEOPARK RALSKO
Národní geopark Ralsko leží na území bývalého vojenského prostoru Ralsko a zabírá území 294 km2. Krajina Geoparku Ralsko je rozmanitou mozaikou pískovcových skalních věží, tabulových hor, strmých soutěsek, tichých rybníků a rašelinišť, nekonečných borových lesů i překvapivě příkrých vrcholků vulkanického původu se starými bučinami.
Dnešní podobu krajiny geoparku značně poznamenalo fungování vojenského výcvikového prostoru Ralsko v letech 1950- 1991. Během tohoto období zmizelo nenávratně přes dvacet obcí a osad i s kostely a hřbitovy, naopak vyrostly stavby sloužící vojenským účelům. Území se uzavřelo okolnímu světu a místa, která vojska nechala ladem, si příroda obratem vzala zpět. Po odchodu vojáků začala probíhat sanace zdevastovaných částí krajiny od munice, chemických látek a nepotřebných budov, dřívější osídlení však již obnovit nelze. A tak je dnes Geopark Ralsko jedinečným zeleným ostrovem s unikátními přírodními hodnotami. Část území Geoparku Ralsko patří do Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj.
Pískovcový reliéf a polzenity
Území Geoparku Ralsko je mimořádné tím, že jsou zde pískovce na mnoha místech proráženy vulkanickými žilami a suky. Před 90 miliony lety v období druhohor zvaném křída byla oblast geoparku zalita mělkým mořem. Na jeho dně se usazoval křemenný písek a štěrk, ze kterého postupem času tíhou nadloží vznikla pevná hornina zvaná pískovec. Druhohorní a především třetihorní vulkanická činnost dala krajině novou tvář a diverzitu. Zhruba před 75 miliony let za dramatických okolností vyvřely jako žhavé magma jedny z nejstarších vyvřelých hornin české křídové tabule – polzenity (jméno je odvozeno od německého názvu řeky Ploučnice). Vzhledem k tomu, že vystoupily rychle k povrchu, zůstaly bez větších korových příměsí. Dozvídáme se z nich mnohé o zemském plášti. Poté utuhly a ležely ukryté pod vrstvou zdejších pískovců. V důsledku postupného zvětrávání a odnosu měkčího pískovce se polzenitové žíly dostaly na povrch.
Těžba železných rud
Na mnoha místech geoparku se zjílovělé části žil vulkanických hornin těžily jako železná ruda.
Těžba probíhala především v 17. a 18. století a dodnes po ní v krajině můžeme najít pozůstatky ve formě povrchových dobývek (tzv. pinek) i podpovrchových štol (na Děvíně). Z natěžené rudy, které němečtí horníci říkali „Toneisenstein“, zjílovělý železitý kámen, se poté tavením ve vysokých pecích (tzv. hutích) získávalo železo.
GEOSTEZKY V GEOPARKU
Geostezka Přes Bukové hory
Tématem naučné stezky jsou horniny geoparku. Stezka vás provede od pískovců, fosilií k vulkanickým vrchům s krásnými výhledy. Navštívíte také zaniklou obec Strážov s interaktivním prvkem zaměřeným na historii místa. Začátek pod vrchem Víšek.
Geostezka Po stopách těžby železné rudy
Tématem naučné stezky jsou pozůstatky po historické těžbě železných rud v okolí Hamru na Jezeře. Stezka začíná na rozcestí pod Děvínem v altánu geoparku s reliéfní mapou okolí. Na vybraných lokalitách stezky jsou umístěny QR kódy.
