Konečně vyrážíme. Po týdnech přípravy. Jen mailů jsme si vyměnili 83. Telefony nepočítám. Všichni jsou ochotní, všichni se těší. Jen jestli všechno vyjde jak má. Cestou nám provází bouřka, ale na místě prvního setkání dorážíme všichni najednou na minutu přesně. I když jede každý z jiného směru. Nadějný začátek. Nikdo nemá navigaci, geolog umí číst mapu. Najít Landesamt se každopádně povedlo. Čeká na nás nesmírně ochotný ředitel místního česko-bavorského geoparku. A přijetí od hejtmana, který slovem i činem místní geopark podporuje. Hovoří o tom, jak geopark funguje, jak získat politickou podporu… Zatímco kolegyně Lenka fascinovaně poslouchá, geologové se začínají vrtět. Už by rádi vyrazili do terénu. Při procházce městem nadšeně zkoumají každý kámen v dlažbě. Obdivujeme informační tabule geoparku. Fotíme si je ze všech stran. To ovšem ještě netušíme, kolik jich ještě uvidíme. Přejezd na další stanoviště. Klukům z TULky zlobí auto. Necháváme ho na místě a okamžitě se přeskupujeme do zbylých vozů. Další zastávka hlubinný vrt. 9 kilometrů pod zem. Tlumočnice se zapotí, geologové září štěstím. Mám podezření, že kdyby to jen trochu šlo, tak se do té šachty nasoukají taky. Jazykové bariéry padají, zůstává nadšení pro věc. Ředitel nás popohání, zpátky do aut a jedeme dál. Musíme prý stihnout výbuch sopky. Kromě mě se tomu nikdo nediví. Do muzea dorážíme na čas, jen se rozkoukáme, vše potemní a začíná sopečná show. Obzvlášť v kombinaci s vedrem, které vládne, to je nezapomenutelný zážitek. Ale bydlet vedle muzea bych nechtěla, ten ohlušující rachot musí být slyšet i ven. Další hodiny zkoumáme místní krásný čedičový útvar a samozřejmě další z dlouhé řady informačních tabulí. Než se po společné večeři rozejdeme do postelí, přijde nás majitelka penzionu informovat, že prý ráno v šest budou obec budit výstřely z děla. Je svátek Božího těla. A následně bude chodit kapela. Dechovka. Ale prý se nemáme bát, u hotelu budou jen bubnovat… Už se nedivím ničemu. Všechno klape, nic není problém, tolik nápadů a informací. Takhle má vypadat spolupráce. Jen se trošku bojím, jestli to zítra všechno stihneme. Ale s takovým budíčkem se určitě nikdo neopozdí. Tak jen sbalím vlaječky a jdu se na to vyspat.
