Zrozené z bouře
Na Českolipsku se tradují pověsti o lakomém sedlákovi a žebrákovi, který si chtěl vyprosit hrst hrachu. Potom, co neuspěl, proklel sedlákovo pole a hrách se proměnil v kámen. Bájím nemusíme věřit, ale kamenné kuličky zde stále jsou.
Kuličky tajemné
Bouřkové kuličky nebo šamanské kameny jsou nejčastější názvy označující železité konkrece nacházené na Českolipsku. Již od prvních nálezů kamenných kuliček v nich naši předkové spatřovali nadpřirozeno a přiřazovali jim magické schopnosti. Podle mystiků dokážou odstraňovat veškeré bloky v těle, zajišťují volné proudění pozitivní energie a jsou vhodnou pomůckou k meditacím. Pokud kuličku nosí majitel u sebe, přináší mu celkové psychické vyrovnání a spokojenost. Z mystického pohledu jsou kameny párové, tedy mužské a ženské. Rozlišit je není náročné, ženské jsou hladké, ostatně tak by to mělo být, a mužské drsné což by také mělo být. Největší zajímavosti ohledně konkrecí se ovšem netýkají magie, ale striktně racionální vědy.
ČR, USA, Mars
Prysk není velká obec, ale leží v údolí sevřeném z obou stran pískovcem a na délku čítá okolo pěti kilometrů. „Ukážu ti několik míst, kde je možno kuličky objevit, ale budu ráda, když je neprozradíš. Na internetu se totiž s kuličkami obchoduje a nerada bych zažila v Prysku nějakou, zlatou horečku, jako je okolo vltavínů,“ žádá mě Petra, která je mou průvodkyní ukazující mi místní krásy. Kolem Prysku jsou primární naleziště, je tu možné uvidět kuličky ještě vrostlé ve skále, odkud se postupným zvětráváním uvolňují. Lidé je obvykle nacházeli po silných bouřkách vyplavené a obnažené na polích. Proto jim dali přízvisko „bouřkové“, ale to není jejich jediné jméno. Pro ty větší, nalezené v polích, se v 19. století vžil název „Pickernte“, což odkazuje na vybírání brambor, a „Knallkugeln“ – práskací kuličky, protože při vhození do ohně často praskaly a tříštily se. „Také se jim říká navažské a marsovské. Kromě Čech a je najdeš v USA. Na území mezi Utahem, Coloradem a Arizonou v USA, pojmenovaném Colorado Plateau, kde žili indiáni kmene Navaho, a pak
na Marsu. Proběhl tu oficiální výzkum, byli tu i odborníci z NASA, ty kuličky můžou sloužit jako důkaz přítomnosti vody na Marsu. A v NASA již mají data o podobných vzorcích právě z rudé planety,“ zmiňuje má průvodkyně Petra. Navzdory neuvěřitelné skutečnosti, že obec na severu Čech je čímsi spojena s naší nejbližší planetou, a dokonce může pomoct objasnit otázku možnosti života na ní, protože voda je život, jsem jí věřil. A zároveň získal i kontakt na odborného vědce, který s NASA jednal a na výzkumu se podílel. Neváhal jsem a z Prysku zamířil přímo za ním, za magistrem Pavlem Rücklem.
Na akademické půdě
V terénu jsem od místních slyšel o kuličkách mnoho, ale stále je spousta nezodpovězených otázek. Z geologického hlediska jsou tyto kuličky objektem vytvořeným v třetihorách součinností vulkanické činnosti a vody obsažené v pórech pískovce. Takové útvary, které vznikly druhotným zaplněním pórového prostoru novým minerálem, nazývají geologové konkrece. Jejich kulový tvar je v tomto případě výsledkem symetrického srážení sloučenin železa minerálů goethitu a hematitu – kolem jádra konkrece. Bouřkové kuličky nejsou uvnitř stejnorodé, ale mají až šest vrstev, přičemž jejich střed může být úplně bez železitého tmelu. Celý přírodní proces vzniku probíhal tak, že roztavené magma s příměsí železitých minerálů pronikalo do pískovců v podobě žil. Roztoky bohaté na železo, které se z magmatu uvolňovaly, reagovaly s oxidační vodou obsaženou v pískovci. Právě toto mísení obou typů vod donutilo železo z roztoků, aby se vysráželo. A díky tomu vznikly železité konkrece zvané bouřkové kuličky. „Nyní je důležité zdůraznit, že bez vody tyto konkrece nemohou vzniknout,“ upozorňuje mě magistr Rückel na důležitý detail. „Podobné železité konkrece totiž popsala sonda Opportunity, která přistála počátkem roku 2004 na Marsu. Američtí odborníci je zprvu porovnávali s těmi z Colorado Plateau, ovšem během výzkumu se ukázalo, že americké kuličky byly při vzniku konfrontovány s ropou, a nejsou tedy úplně geologicky čisté.“ Na rozdíl od amerických konkrecí ty z Prysku jsou „čisté“ a tak mohl začít výzkum a spolupráce ČR a NASA, bohužel se tak nakonec nestalo. „S lidmi z NASA jsem jednal a dokonce s nimi ložiska konkrecí objel,“ prozrazuje zákulisí magistr Rückel, „ač byly naše konkrece vhodné, byl mezitím proveden jiný experiment, týkající se potvrzení vody na Marsu, a to s anhydritem. A jelikož dopadl pozitivně, americký zájem opadl.“ Nic to ale nezměnilo na tom, že na Českolipsku máme světový unikát, který svým významem přesahuje hranice naší planety.
